sen, ulicemi, po kterých jsem kráčel Osvětlené rovné ulice vystřelily a potkaly seHvězdné ulice, které ukazují na boha Tato legenda o epickém dítěti z hodinek, kterou jsem snil a sním o ní stále ve velké šedé vodní věži, která dopadá na hvězdy na kopci CampdenG K C
kadeřnictví o londýnském Cicconaniho Víte, mám strašně rád kadeřnictví. Jsou lepší než ti oškliví řezníci A zmizel na foru Muž zvaný james za ním dál zíral s monoklem zašroubovaným do oka Co to k čertu děláte udělat z toho chlapa? zeptal se svého společníka bledého mladého muže s vysokým nosem. Bledý mladý muž se několik minut svědomitě odrážel a pak sal, když byl dítě, zaklepal si na hlavu, měl bych si myslet, že ne, nemyslím si, že je to ono, odpověděl Ctihodný James Barker Isometimes domníval se, že je jakýmsi umělcem lambertBosh! "vykřikl pan Lambert, stručně přiznávám, že ho nedokážu rozeznat," pokračoval Barker abstraktně, nikdy neotevře ústa, aniž by řekl něco tak nepopsatelně polohloupého, že nazvat ho bláznem se zdá být velmi chabým pokusem o charakterizaci, ale je tu ještě jedna věc, která je spíše vtipné Víte, že má jedinou sbírku japonských laků v Evropě? Viděli jste někdy jeho knihy? Všichni řečtí básníci a středověkí francouzi a ta sorofová věc
Byl jsi někdy v jeho pokojích? Je to jako být uvnitř anametystu A on se v tom všem pohybuje a mluví jako tuřín No, zatraceně všechny knížky, vaše modré knížky také, řekl vynalézavý pan Lambert s přátelskou prostotou Měli byste rozumět takovým věcem Co si o něm myslíte? Dává mi za pravdu, vrátil se Barker "Ale kdybyste se mě zeptali na můj názor, měl bych říct, že to byl muž se zálibou v nesmyslech, jak se říká - umělecké bláznění a všechny podobné věci a já vážně věřím, že mluvil. nesmysly natolik, že napůl zmátl vlastní mysl a nezná rozdíl mezi příčetností a šílenstvím, obešel mentální svět, abych tak řekl, a našel místo, kde jsou Východ a Západ jedno, a extrémní idiotství je stejně dobré asychologické Hry, nemůžete mi je vysvětlit,“ odpověděl pan Wilfrid Lambert zamračeně Když procházeli dlouhými ulicemi směrem k jejich restauraci, měděný soumrak se pomalu vyjasnil do světle žluté, a když k němu došli, stáli rozeznatelní v přijatelném zimním denním světle Hohonourable James Barker, jeden z nejmocnějších úředníků anglické vlády (v této době přísně oficiální), byl štíhlý a elegantní mladý
prázdný pohledný obličej a bezútěšné modré oči Měl velkou intelektuální kapacitu, toho zvláštního druhu, který pozvedá člověka z trůnu na trůn a nechá ho zemřít plný poct, aniž by pobavil nebo osvítil mysl jediného muže, Wilfrida Lamberta, Mládež s nosem, který vypadal, že ochuzuje zbytek jeho tváře, také málo přispěl k rozšíření lidského ducha, ale měl čestnou výmluvu, že je blázen, Lambert by byl nazván hloupým mužem, štěkavým se vší svou chytrostí. byl nazýván hloupým mužem, ale pouhá hloupost a hloupost se propadly do bezvýznamnosti v přítomnosti strašných a tajemných pokladů bláznovství, které byly zjevně uloženy v malé postavě, která na ně čekala před Cicconanisem. dítě a soucit Jeho kulatá hlava, kulaté oči, vypadaly, jako by byly navrženy přírodou, hravě s párem kompasů Jeho ploché tmavé vlasy a absurdně dlouhé župany mu dodaly něco jako dětský soah „Když vešel do pokoje cizích lidí , spletli si ho s malým klukem a chtěli ho vzít na kolena, dokud nepromluvil, když pochopili, že kluk by byl inteligentnější Čekal jsem docela dlouho, řekl Quin, mírně Je to strašně legrační, měl bych tě vidět přicházet konečně na ulici Proč? zeptal se Lambert s upřeným pohledem
"Řekl jsi nám, abychom sem přišli sami Moje matka říkala lidem, aby chodili na místa," řekl mudrc Už se chystali rezignovaně zabočit do restaurace, když jejich oči zachytilo něco na ulici DÁTA, chladné a prázdné , bylo nyní zcela jasné a přes matně hnědou dřevěnou dlažbu a mezi matně šedými terasami se pohybovalo něco, co nebylo vidět na míle daleko - neviditelné, možná jedlé v jasných barvách na mužských podpatcích Byl to vysoký vznešený muž , oblečený ve vojenské uniformě zářivě zelené barvy s velkými stříbrnými lemy Z ramene se houpal krátký zelený chlupatý plášť jako husarský plášť, jehož podšívka se tu a tam leskla jakousi žlutohnědou karmínovou prsou, která se třpytila medailemi; kolem krku měl červenou stuhu a hvězdu nějakého cizího řádu; a dlouhý rovný meč s planoucím jílcem, tažený a rachotící po chodníku. V té době mírový a utilitární rozvoj Evropy odsunul všechny takové zvyky do muzeí. Jediná zbývající síla, malá, ale dobře organizovaná policie, byla oblečena v ponurých šatech. a hygienickým způsobem Ale i těm, kteří si pamatovali
poslední záchranáři a kopiníci, kteří zmizeli v roce 1912, museli na první pohled vědět, že to nebyla a nikdy nebyla anglická uniforma; a toto přesvědčení by posílila žlutookilová tvář, jako Dante vyřezávaná do bronzu, která vyrůstala, korunovaná bílými vlasy, ze zeleného vojenského límce, bystrá a distingovaná, ale ne anglická tvář Velkolepost, se kterou zeleně oděný pán chodil dole uprostřed cesty by bylo něco těžko vyjádřitelného v lidské řeči. Byla to totiž zakořeněná jednoduchost a arogance, něco v pouhém nesení hlavy a těla, kvůli čemuž za ním obyčejní modernisté na ulici zírali; ale s našimi gesty nebo výrazem to mělo poměrně málo společného. Ve věci těchto pouze dočasných pohybů se muž zdál být spíše ustaraný a zvědavý, ale byl zvědavý na zvídavost despoty a slova s odpovědností boha. povaloval se a žasl za ním, následoval částečně s údivem nad svou brilantní uniformou, to znamená, částečně kvůli instinktu, díky kterému všichni následují toho, kdo vypadá jako blázen, ale mnohem víc kvůli tomuto nstinktu všichni lidé následují (a uctívají) každého, kdo rozhodl se chovat jako král Musel tak vznešenou míru královské slávy – téměř imbecilní bezvědomí každého, že lidé šli po něm stejně jako po králích – aby viděli, co bude první věcí nebo osobou, které si všimne A po celou dobu, jak jsme řekli, i přes jeho tichou nádheru kolem něj bylo cítit, jako by někoho hledal; výraz dotazu Najednou tento výraz dotazu zmizel, nikdo nedokázal říct proč a byl nahrazen výrazem spokojenosti
Uprostřed napjaté pozornosti davu povalečů se nádherný zelený gentleman odchýlil od svého přímého směru středem silnice a přešel na její stranu. Zastavil se naproti velkému plakátu Colmans Mustard vztyčenému na dřevěná hromada Jeho diváci je téměř drželi Vytáhl z malé kapsičky uniformy malý kapesní nožík; Tím udělal lomítko na roztaženém papíře. Dokončil zbytek operace prsty, odtrhl proužek nebo hadr papíru, žluté barvy a zcela nepravidelného obrysu Pak poprvé oblékla velká bytost své zbožňované přihlížející – může někdo jeden, "řekl s příjemným cizím přízvukem, "půjčte mi špendlík? Pan Lambert, který byl náhodou nejblíže a který nosil bezpočet špendlíků za účelem připevnění nesčetných knoflíkových dírek, mu půjčil
jeden, který byl přijat s extravagantními, ale důstojnými úklonami a hyperboly díků. Pán v zeleném pak, s každým náznakem uspokojení, a dokonce nafouknutý, připnul kousek žlutého papíru na zelené hedvábí a stříbro- krajkové ozdoby jeho prsou Pak znovu otočil svůj zrak, hledajíc a nespokojený. Ještě něco mohu udělat, pane?" zeptal se Lambert s absurdní zdvořilostí Angličana, když byl kdysi v rozpacích Červený, "řekl cizinec neurčitě, červeně, promiňte. "Taky popros, seňore," řekl cizinec a uklonil se "Zajímalo by mě, jestli má někdo z vás na nás něco červeného? No opravdu - ne, nemyslím, že jsem kdysi nosil červený šátek, ale Barkere." , zeptal se Auberon Quin, náhle, "kde je tvůj červený kakadu Kde je tvůj červený kakadu, co tím myslíš? zeptal se Barker, zoufale Jaký kakadu? Nikdy jsi mě neviděl s žádným kakaduem," řekl Auberon, nejasně uklidněný. ne bez rozhořčení, omlouvám se, pane, "řekl krátce, ale zdvořile," zdá se, že nikdo z nás nemá nic červeného, co by vám půjčil
Mohu, protože nic jiného není, splnit A stát na vteřinu zamyšlení s kapesním nožem v ruce, bodl si levou dlaň Krev padala tak plným proudem, že narážela na kameny, aniž by kapala Cizinec vytáhl svou kapesník na zubech Hadr byl hned šarlatový, protože jsi tak velkorysý, seňore, řekl: "Další špendlík, možná Lambert natáhl jeden, s očima vyčnívajícími jako žáby, vedle žlutého papíru bylo přišpendlené červené prádlo a cizinec si sundal klobouk, musím děkuji vám všem, pánové, řekl; a omotal si re-nainder kapesníku kolem krvácející ruky a pokračoval v chůzi s ohromující majestátností, zatímco všichni ostatní se v nějakém nepořádku zastavili, malý pan Auberon Quinran za cizincem a zastavil ho. klobouk v ruce Ke značnému úžasu všech ho oslovil tou nejčistší španělštinou16
Seňore, řekl tím jazykem, "promiňte pohostinnost, možná indiskrétní, vůči někomu, kdo se zdá být váženým, ale osamělým hostem v Londýně Uděláte mi a mým přátelům, s nimiž jste vedli nějaký rozhovor, čest poobědvat s námi v báječné restauraci? Muž v zelené uniformě se změnil v ohnivou barvu rozkoše při pouhém zvuku jeho vlastního jazyka a přijal pozvání s množstvím poklon, které se tak často ukazují v případě Jižní rasy, falešnost představy, že obřad nemá nic společného se Senorem,“ řekl, váš jazyk je můj vlastní; ale veškerá má láska k mé mě nepovede k tomu, abych vám odepřel vlastnictví tak rytířského baviče Dovolte mi říci, že jazyk je španělský, ale srdce engish A přešel se zbytkem do Cicconaniida Barkera, přes ryby a sherry intenzivně zdvořilý, ale hořící. zvědavost," možná by bylo ode mě neslušné zeptat se, proč jsi to udělal? Co jsi udělal, seňore? zeptal se host, který mluvil docela dobře anglicky, i když způsobem nedefinovatelně americkýmNo, Angličan v jakémsi zmatení řekl: "Myslím, že roztrhl pruh předsevzetí a... ehm... řež se... a abych ti řekl, seňore, "odpověděl druhý s jistou smutnou pýchou, znamená to, že ti jen sdělím, kdo jsem Jsem Juan del Fuego, prezident Ncaraga Způsob, jakým se prezident Nikaraguy opřel a vypil jeho sherry ukázal, že pro něj toto vysvětlení pokrývá všechny pozorované skutečnosti a mnohem více
Barkerovo čelo však bylo stále trochu zakalené a žlutý papír, " začal s úzkostlivou přátelskostí a údivem. Žlutý papír a červený hadr, řekl Fuego s nepopsatelnými barvami nikaraguy, ale Nikaragua "začal Barker s velkým váháním, „Nikaragua už a Nikaragua byla dobyta jako Atény Nikaragua byla anektována jako Jeruzalém, vykřikl starý muž s úžasným ohněm Yankeeové a Němci a hrubé síly moderny ji rozdupali kopyty volů Ale Nikaragua není mrtvá Nikaragua je nápadAuberon Quin nesměle navrhl, „skvělý nápad
d předklonu při slově „Máš pravdu, velkorysý Angličane Skvělý nápad, spalující myšlenka, seňore, zeptal ses mě, proč jsem v touze vidět barvy své země popadl paer a krev Nechápeš starověká posvátnost barev? Církev má své symbolické barvy A přemýšlejte o tom, co pro nás barvy znamenaly - pomyslete na postavení někoho jako já, který nevidí nic jiného než ztratí dvě barvy, nic než červenou a žlutou Pro mě jsou všechny tvary stejné , všechny běžné a ušlechtilé věci jsou v demokracii kombinace Kdekoli je pole měsíčků a červený plášť stařenky, tam je Nikaragua Whrevertam je pole vlčích máků a žlutý písek, tam je Nikaragua
Kdekoli je citron a země, kdekoli vidím západ slunce s červeným sloupem, tam mé srdce bije Krev a šplouchnutí hořčice může být mou heraldikou Pokud je žluté bahno a červené bahno ve stejném příkopu, je pro mě lepší než bílá hvězda A pokud ,,Řekl Quin se stejným nadšením, "mělo by se stát, že na stejném obědě bude žluté víno a červené víno, nemůžete se omezit na sherry Dovolte mi objednat něco burgundského a kompletní, jako itere, jakýsi nikaragujský Barker si pohrával s nožem." a evidentně se chystal něco říct, s velkou nervozitou přátelského Angličana, aby pochopil, pak konečně s kašlem řekl, že ty, hej, byl prezident Nikaraguy, když to bylo – ehm – jeden musím samozřejmě souhlasit – je to docela hrdinský odpor vůči – el. Bývalý prezident Nikaraguy mávl rukou. Nemusíte váhat, když se mnou budete mluvit, řekl: „Jsem si plně vědom toho, že celá tendence dnešního světa je proti Nikaragui a proti mně nebudu považovat za žádné snížení vaší zjevné zdvořilosti, když řeknete, co si myslíte o neštěstí, které má v troskách dublinu, Barker vypadal, že se mu nezměrně ulevilo a byl potěšen. využije vaší velkorysosti k vyjádření pochybností, které, musím přiznat, my moderní máme o takových věcech, jako je – ehm – nikaragujská nezávislost, takže vaše sympatie jsou, řekl Del Fuego, docela klidně, s nadsázkou, která – Promiňte, promiňte, Prezident, řekl Barker vřele: „Moje sympatie jsou s žádným národem. Myslím, že nerozumíte modernímu
tellect Neschvalujeme oheň a mimozemské bohatství jako vy, jen abychom se stali extravagantnějšími ve větším měřítku Neodsuzujeme Nikaraguu, protože si myslíme, že Británie by měla být více Nikaragujská Neodrazujeme malé národnosti, protože si přejeme, aby velké národnosti měly všechny své malost, veškerá jejich uniformita pohledu, veškerá jejich přehnanost ducha Pokud se s největším opakem liším od vašeho nikaragujského nadšení, není to proto, že by proti vám byl národ nebo napětí; je to proto, že civilizace byla proti vám Wemoderní věří ve velkou kosmopolitní civilizaci, která bude zahrnovat všechny talenty všech pohlcených národů – Senor mi promine, řekl prezident Smím se zeptat senátora za okolnostíJá nikdy nechytím divokého koně, odpověděl Barker, důstojně, Přesně, "řekl ten druhý; a tím vaše vstřebávání talentů končí To je to, co si stěžuji na váš kosmopolitismus.
Když říkáte, že chcete, aby se všechny národy sjednotily, opravdu tím myslíte, že chcete, aby se všichni lidé sjednotili, aby se naučili triky vašeho lidu Pokud beduínský Arab neumí číst, nějaký anglický misionář nebo učitel ho musí naučit číst, ale nikdo nikdy neřekne: Tento učitel neví, jak jezdit na velbloudovi, zaplaťme beduínovi, aby ho to naučil. Říkáte, že vaše civilizace bude zahrnovat všechny schopnosti? Opravdu chcete říct, že ve chvíli, kdy se Esquimauxové naučili volit krajskou radu, naučíte se kopit mrože? Vracím se k příkladu, který jsem uvedl V Nikaragui jsme měli způsob, jak chytat divoké koně - prořezávání předních nohou - což by mělo být nejlepší v Jižní Americe Pokud chcete zahrnout všechny talenty, jděte a udělejte to, pokud mi to nedovolíte abych řekl to, co jsem vždycky říkal, že něco odešlo ze světa, když byla Nikaragua civilizovaná Něco, možná, odpověděl Barker, ale že něco je pouhá barbarská zručnost, nevím, že bych uměl štípat pazourky stejně dobře jako pračlověk, ale vím že civilizace dokáže vyrobit tyto nože, které jsou lepší, a já věřím civilizaci, dobré autoritěMnoho chytráků, jako jste vy, svěřili civilizaci Mnoho chytrých Babyloňanů, mnoho chytrých Egypťanů, mnoho chytrých mužů na konci Říma Cantell mi, ve světě, který je okázalý
Část 1
KapitolaÚvodní poznámky o umění proroctvíLidská rasa, ke které patří tolik mých čtenářů, si od začátku hraje na dětské hry a pravděpodobně to bude dělat desátý konec, což je obtíž pro těch pár lidí, kteří rostou. nahoru A jedna z her, ke které je nejvíce připoutána, se jmenuje „Jméno Keep to-morroaaro (podle rustikálních v Shropshire, pochybuji)“Cheat the Prophet „Hráči velmi pozorně a s úctou poslouchají vše, co chytří muži musí říkají o tom, co se stane v další generaci Hráči pak počkají, až všichni chytří muži zemřou, a pěkně je pohřbí. Pak jdou dělat něco jiného To je všePro rasu jednoduchých chutí je to však skvělá zábavaPro lidské bytosti, být dětmi, mít dětskou chtivost a dětskou tajnůstkářství A nikdy od počátku světa neudělali to, co moudří muži považovali za nevyhnutelné Kamenovali falešné proroky s větším a spravedlivějším požitkem Individuálně mohou muži vykazovat méně či méně racionální vzhled, jíst, spát a intriky
Ale lidstvo jako celek je proměnlivé, mystické, vrtkavé, rozkošné Muži jsou muži, ale Muž je žena, ale na začátku dvacátého století byla hra Cheat the Prophet mnohem obtížnější, než tomu bylo kdykoli předtím, než byl Theason. tolik proroků a že bylo těžké uniknout všem jejich vynalézavosti Když člověk udělal něco svobodně, zběsile a zcela vlastní, napadla ho strašná myšlenka; dalo se to předpovědět Kdykoli vévoda vylezl na kandelábr, když se děkan opil, nemohl být opravdový chlápek, nemohl si být jistý, že nesplňuje nějaké proroctví Na začátku dvacátého století jste neviděli důvod pro chytré muži Byli tak obyčejní, že hloupý člověk byl docela eeptional, a když ho našli, následovali ho v davech po ulici a vážili si ho a dali mu nějaké vysoké místo v
Stát A všichni tito chytří muži pracovali a podávali zprávy o tom, co se stane v příštím věku, všichni docela jasně, všichni docela bystrí a nelítostní a všichni docela odlišní A zdálo se, že stará dobrá hra na mrknutí vašich předků nemohla tentokrát opravdu zvládnout, protože předkové zanedbávali maso a spánek a praktickou politiku, aby mohli dnem i nocí meditovat o tom, co pravděpodobně udělá jejich potomek. jiné, které se jistě dělo v jejich době, a pak řekli, že to bude pokračovat víc a víc, dokud se nestane něco mimořádného A velmi často dodali, že v nějaké podivnosti se stala ta mimořádná věc a že to ukazuje známky toho, že si věda myslela, že to vezme. náboj budoucnosti; a stejně jako například v 6.00 byli mrh G Wells a další, motorový vůz byl rychlejší než autokar, tak nějaká krásná věc by byla lepší než motorový vůz; a tak dále navždy
A z popela povstal doktor Quilp, který řekl, že člověka lze poslat na svém stroji rychle kolem světa, aby mohl vést dlouhý, upovídaný rozhovor v nějaké vesnici starého světa tím, že pokaždé řekne slovo věty. hecame roufd A říkalo se, že experiment byl vyzkoušený na anapolektickém starém majorovi, který byl poslán kolem světa tak rychle, že se zdálo (obyvatelům nějaké jiné hvězdy) souvislý pás kolem země bílých vousů, červené pleti a tvídů -- jako prsten Saturnu Pak tu byla opačná škola Byl tu pan Edward Carpenter, který si myslel, že se velmi krátce vrátíme k přírodě a jednoduše a pomalu jako zvířata A Edwarda Carpentera následoval James Pickie, DD(z Pocohontas College), který řekl, že lidé se nesmírně zlepšili tím, že se pásli nebo jim pomalu a nepřetržitě přijímali potravu po způsobu krav, a řekl, že se mu podařilo, což je pro nás velmi povzbudivé výsledky, postavit městské muže na všechny čtyři na pole pokryté telecími řízky. Potom tolstoj a humanitáři řekli, že svět je čím dál milosrdnější, a proto nikdo nebude chtít zabíjet a pan Mick se nejen stal vegetariánem, ale nakonec prohlásil, že vegetariánství je odsouzeno k záhubě (prolévání, jak to nazýval jemně zelená krev tichých zvířat) a předpověděli, že muži v polepšovně nebudou žít z ničeho jiného než ze soli A pak přišla brožura z Oregonu (kde byla ta věc vyzkoušena), brožura s názvem „Proč by sůl měla trpět?“ a nastaly další potíže
A na druhé straně někteří lidé předpovídali, že se linie příbuzenství zúží a zpřísní. Byl tu pan CecilRhodes, který si myslel, že jedinou věcí budoucnosti je Britské impérium a že mezi nimi bude propast. kteří byli z říše a ti, kteří nebyli, mezi Číňanem v Hongkongu a Číňanem venku, mezi Španělem na Gibraltarské skále a Španělem mimo ni, podobně jako propast mezi člověkem a nižšími zvířaty A stejným způsobem jeho zbrklý přítel, doktor Zoppi (Paulof anglosaský), to dovedl ještě dále a zastával názor, že v důsledku tohoto názoru by kanibalismus měl být považován za snězení člena říše, nikoli za jedení jednoho z poddaných národů, kdo by měl, řekl, bez zbytečnosti zabíjet Jeho hrůza z představy, že sní mabritskou Guyanu, ukázala, jak špatně pochopili jeho stoicismus, který ho považoval za bez pocitu, že je však v těžké pozici; jak bylo řečeno, že se pokusil o experiment, a Žijící v Londýně se musel zcela živit italskými mlýnky na varhany A jeho konec byl strašný, protože právě když začal, sir Paul Swiller četl svůj velký článek v Královské společnosti, dokazující, že divoši nejenže měli pravdu, když jedli své nepřátele, ale přímo z morálních a hygienických důvodů, protože bylo pravdou, že vlastnosti nepřítele, když se snědl, přešly na jedlíka
Představa, že povaha italského varhaníka v něm neodvolatelně roste a vzkvétá, byla téměř víc než laskavá paní profesorka Byl tu pan Benjamin Kidd, který řekl, že rostoucí nótou naší vlasti bude péče o budoucnost a znalost budoucnosti. Jeho myšlenku silněji rozvinul William Borker, který napsal pasáž, kterou každý školák zná nazpaměť, o mužích budoucích věků, kteří budou plakat u hrobů svých potomků, a turistech, kteří jsou ukázáni na místě historické bitvy, která se měla odehrát. o nějaké století později A pan Stead byl také prominentní, který si myslel, že Anglie bude ve dvacátém století spojena s Amerikou; a jeho mladého poručíka Grahama Podgeho, mezi něž patřily státy Francie, Gd ri v Americké unii, stát Rusko zkráceně raByl zde také pan Sidney Webb, který řekl, že budoucnost bude svědkem neustále rostoucího řádu a úhlednosti v životě lidé a jeho ubohý přítel Fipps, který se zbláznil a běhal po hraběte se sekerou a osekával větve ze stromů, kdykoli jich nebylo na obou stranách stejný počet.
spousta toho, co se brzy stalo, a všichni to udělali stejným způsobem, když vzali něco, co viděli, jak se "silí", jak se říká, a nesli to tak daleko, jak jen to jejich představivost mohla natáhnout. pravdivý a jednoduchý způsob předvídání budoucnosti Stejně jako, řekl doktor Pellkins v jemné pasáži, stejně jako když vidíme prase ve vrhu větším než ostatní prasata, víme, že podle neměnného zákona Nevyzpytatelného bude jednoho dne větší než slon. , stejně jako víme, když vidíme, jak plevel a pampelišky rostou v zahradě stále více a více, že přes veškerou naši snahu rostou vyšší než komíny a polykají dům z dohledu, tak víme a s úctou uznáváme, že jakákoliv síla v lidské politice prokázala při každé čůrání značnou aktivitu, bude pokračovat, dokud nedosáhne až k nebi A rozhodně se zdálo, že proroci postavili lidi (zapojené do staré hry Cheat the Prophet) do zcela bezprecedentních potíží. Zdálo se, že je opravdu těžké něco udělat, aniž by se naplnily nějaké proroctví, ale přesto se v očích dělníků na ulicích, rolníků na polích, námořníků a dětí, a zvláště žen, objevil zvláštní pohled, který moudré muže udržoval v dokonalé horečce pochybností.
Nedokázali pochopit nehybný veselí v jejich očích Stále měli něco v rukávu; stále hráli hru Cheat the Prophet. Pak moudří muži rostli jako divoké věci a kolébali se sem a tam a křičeli: Co to může být? co to může být? Jaký bude Londýn za století? Je něco, co nás nenapadlo? Dům vzhůru nohama – možná hygieničtější? Muži, kteří chodí na rukou – dělají nohy ohebné, víš? Měsíc… motorky… žádné hlavy… „A smutní a žasli, dokud nezemřeli a pěkně se nepohřbili. lidé podváděli proroky dvacátého století Když se opona nad tímto příběhem zvedne, osmdesát let po dnešním datu, téměř přesně takový, jaký je nyní
Kapitola Muž v zeleném Jen pár slov je potřeba k vysvětlení, proč bude Londýn za sto let takový, jaký je teď, nebo spíše, protože musím sklouznout do prorocké minulosti, proč byl Londýn, když se můj příběh otevře, velmi jako by to bylo v těch záviděníhodných, když jsem byl stále ali Důvod lze uvést jednou větou Lidé absolutně věřili v revoluce, všechny revoluce jsou doktrinální – jako ta francouzská, nebo ta, která zavedla křesťanství, protože stojí na zdravém rozumu, který nemůžete naštvat všechny existující věci, zvyky a sliby, pokud nevěříte v něco mimo ně, v něco pozitivního a božského Nyní, Anglie, během tohoto století, ztratila veškerou víru v tento pohled Evoluce A řekla: Všechny teoretické změny skončily krví a nudou. měníme se, musíme se měnit pomalu a bezpečně, jako to dělají zvířata Příroda revoluce je jediným úspěchem-Nedošlo k žádné konzervativní reakci ve prospěch ocasů, které spadly z dohledu
Věci, které se nestávaly často, se vůbec nestaly. Tak například skutečná fyzická síla, která vládla venkovským vojákům a policii, byla stále menší a menší a nakonec zmizela téměř do bodu. smetli těch pár policistů za deset minut: neudělali to, protože nevěřili, že by jim udělali to nejmenší dobro Ztratili víru v revoluceDemokracie je mrtvá; protože nikomu nevadilo, že vládnoucí třída vládnoucí Anglii byla nyní prakticky despotismus, ale ne dědičný Někdo z oficiální třídy se stal králem Nikoho nezajímalo jak: nikdo, kdo je její sekretář Tímto způsobem se stalo, že vše v Londýně bylo velmi tiché, nejasné a poněkud depresivní spoléhání na věci, které se dějí, jak se vždy stávaly, což je u všech Londýňanů nálada, se stalo předpokládaným stavem Ve skutečnosti nebyl žádný důvod dělat něco jiného než to, co udělal den předtím.
Bylo proto jakékoli, proč by ti tři mladí muži, kteří vždy chodili do jejich vládní kanceláře společně, neměli v tomto konkrétním zimním a zamračeném ránu k ní kráčet spolu na jejich stanovištích Tři z těchto úředníků vždy chodili do města společně Celé okolí je znalo: dva z nich byli vysocí a jeden nízký A toho konkrétního rána se malý úředník opozdil jen o několik sekund, aby se spojil s dalšími dvěma, když míjeli jeho bránu: mohl předběhl je o tři kroky; mohl za nimi snadno zavolat, ale neudělal to Z nějakého důvodu, který nebude nikdy pochopen, dokud nebude souzen (pokud budou někdy souzeni; tato myšlenka byla v té době klasifikována jako uctívání fetišů) se nepřidal ke svým dvěma společníkům, ale vytrvale kráčel po- za nimi Den byl nudný, jejich šaty byly nudné, všechno bylo nudné, ale v nějakém zvláštním popudu procházel ulicí za ulicí, obvodem za čtvrtí a díval se na záda dvou mužů, kteří by se při zvuku jeho hlasu otočili.
Nyní je zákon napsaný v nejtemnějších knihách života, a je to tento: Podíváte-li se na věc devět set devadesát devětkrát, jste naprosto v bezpečí; podíváte-li se na to po tisící, hrozí vám strašné nebezpečí, že to uvidíte poprvé, takže malý vládní úředník se podíval na ocasy kabátů vysokých vládních úředníků a ulicí za ulicí a za rohem za rohem viděl jen ocasy kabátů , kabátové ocasy a znovu kabátové ocasy - když ani v nejmenším nevěděl proč, něco se mu stalo s očima Dva černí draci šli pozpátku před ním dva černí draci se na něj dívali zlýma očima Draci šli pozpátku, to bylo pravda, ale přesto na něj upírali oči. Oči, které viděl, byly ve skutečnosti pouze dva knoflíky vzadu na kabátu: možná nějaká tradiční vzpomínka na jejich bezvýznamný charakter dala jejich pohledu napůl důmyslný význam. štěrbina mezi ocasem byla nosní čárou netvora: kdykoli ocasy zamávaly v zimním větru, dral se jim rty Je to chvilková fantazie, ale malý úředník to našel zakořeněný v jeho duši později. agons kráčející pozpátku Vysvětlil potom docela taktně svým dvěma oficiálním přátelům, že (i když cítil nevýslovnou úctu k eacemovi, nemohl vážně pokládat tvář ani jednoho z nich za nic, ale za druh ocasu, byl to, připustil, pohledný ocas... ocas vztyčený ve vzduchu Ale jestli, řekl jakýkoli pravý přítel z i11
chtěl vidět jejich tváře, aby se podíval do předvečera jejich duše, tomu příteli musí být dovoleno chodit uctivě za nimi, aby je vřítil zezadu. Tam uvidí dva černé draky se slepýma očima černí draci vyskočili z mlhy na malého úředníka, měli jen účinek všech zázraků - změnili vesmír objevili skutečnost, že všichni romantici, kteří se dějí za nudných dnů, a ne za slunečných Když je struna monotónnosti napjatá nejpevněji, pak zlomí se to zvukem, jako když na něj zpívá písně, rozhlédl se a uvědomil si podivné mrtvé dar ad očního lesku, všiml si počasí předtím, ale se čtyřma mrtvýma očima, ráno šeré, ne zamlžené, ale potemnělé tím stínem mraku nebo sněhu, který všechno zastírá. zelená nebo měděná soumrak Světlo, které je v takový den, se nezdá ani tak pocházet z čistého nebe, jako spíše jako fosforescence ulpívající na samotných tvarech Náklad nebe a mraků je jako náklad vody a lidé se pohybují jako ryby a cítí, že jsou na dně mořeVše v londýnské ulici dokončuje fantazii, ty kočáry aabs sami připomínají hlubokomořské tvory s očima plamene Nejprve se lekl, když potkal dva draky
Teď zjistil, že je mezi hlubinnými draky, kteří vlastní hlubinné moře. Dva mladí muži vpředu byli jako sám malý mladý muž, dobře oblečeni. fop, i když je ohavný, oblíbené cvičení moderního kreslíře; tento prvek, který pan Max Beerbohm obdivuhodně vyjádřil, když mluvil o „určitých shodách tmavé látky a tuhé dokonalosti prádla, chodili chůzí postiženého hlemýždě a mluvili v nejdelších intervalech, vypouštějíce větu asi na každém šestém sloupu lampy, plazili se kolem kandelábrů byl jejich vzhled tak nehybný, že vymyšlený popis by skoro řekl, že kandelábry prolezly kolem mužů jako ve snu Pak ten malý muž najednou běžel za nimi, chtěl mě ostříhat, říkám, víš malý obchod kdekoli, kde ti ostříhají vlasy? Pořád se nechávám stříhat, ale stále rostou aJeden z vysokých mužů se na něj podíval s výrazem bolestného přírodovědce, proč je tady malé místečko,“ vykřikl malý muž imbecileheerfulfulness, jak se jasné vyboulené okno módního toaletního salolongu náhle vynořilo z mlhavého soumraku "Víte, často zjišťuji,